Vstup do noviciátu

Duchovní cvičení (exercicie) jsou zásadní formační zkušeností každého jezuity, která ho učí modlitbě a ignaciánské spiritualitě. Během 4 týdnů strávených modlitbou se novic učí odkrývat jak v něm působí Pán a roste v něm odhodlání stále blížeji následovat Krista takovým způsobem jak si ho On sám volá.

Tento experiment obvykle zahrnuje službu v nemocnici, hospici či domově důchodců. Jeho náplní je služba klientům zařízení, do kterého je novic poslán. V minulosti to byl např Hospic na Svatém Kopečku v Olomouci. Novic se učí vidět Krista v slabých a nemocných a pomáhat jim prožívat obtížné chvíle života v prostředí, kde se mohou cítit v mezích možností dobře.

Během tohoto experimentu novicové, obvykle po dvojicích, vykonávají pouť do předem zvolené destinace. Musí se ale spolehnout na to, co dostanou od lidí: ať už je to jídlo, nebo místo na přespání. Smyslem tohoto experimentu je získat důvěru v to, že Bůh se dokáže postarat o ty, kteří ho prosí. Jde také o velkou zkoušku pokory a odvahy.

Během noviciátu se posílá novic na nějakou dobu apoštolsky pracovat a tak též poznat jinou komunitu než tu noviciátní. Novic v ní pomáhá s tím, co je potřeba a žije víceméně podobným stylem jako jiní jezuité. Mimo nové zkušenosti v apoštolátu zažívá i jinou formu komunitního života s jejími radostmi i obtížemi.

Už mnoho let organizují jezuité dětské tábory s rytířskou tématikou. Je dobrým zvykem, že novicové na nich vypomáhají jako vedoucí. Možných činností je mnoho: od vaření a nákupu surovin po samotnou pomoc s „výcvikem“ nejmladších, nebo koordinace her starších chlapců. Novicové se tak seznamují s prací s dětmi a dospívajícími, která je jednou z hlavních náplní činností Tovaryšstva.