„Cílem jezuitského vzdělávání je formace žen a mužů ke službě ostatním. Formace ke kompetentnosti, svědomí a soucitné věrnosti.“
Peter-Hans Kolvenbach se narodil 30. listopadu 1928 v nizozemském Drutenu. Jeho otec byl Němec a matka Italka. Léta dospívání prožil během německé okupace Nizozemska. Tovaryšstvo Ježíšovo poznal během studií na Canisius College a po roce studia latiny a řečtiny vstoupil 7. září 1948 v Mariendaalu poblíž Grave do jezuitského řádu. Své první sliby složil 8. září 1950. Tříleté studium filozofie absolvoval na Berchmansově institutu v Nijmegenu; pak zahájil studia teologie.
Roku 1958 byl poslán do libanonského Bejrútu. Od počátku svého nového poslání se věnoval studiu arabštiny prostřednictvím přímého kontaktu s lidmi. Naučil se také arménsky a specializoval se na arménský jazyk a literaturu. Čtyři roky studoval na univerzitě sv. Josefa v Bejrútu, kde získal doktorát z teologie. 29. června 1961 byl vysvěcen na kněze arménské katolické církve. Pak pokračoval ve studiu filozofie a lingvistiky v Bejrútu a Paříži. Poslední rok své formace strávil v Clevelandu (USA), kde absolvoval třetí probaci. Poslední sliby složil 15. srpna 1969.
V letech 1968 až 1974 přednášel lingvistiku a arménský jazyk a literaturu na univerzitě sv. Josefa v Bejrútu. Roku 1974 byl jmenován představeným jezuitské viceprovincie na Blízkém východě. Tehdy zažil občanskou válku v Libanonu, během které se terčem útoku stala i samotná bejrútská univerzita sv. Josefa a několik jezuitů bylo zavražděno či uneseno. Roku 1975 se zúčastnil 32. generální kongregace Tovaryšstva. V letech 1981 až 1983 byl rektorem Papežského orientálního institutu v Římě a angažoval se na poli ekumenismu.
Dne 13. září 1983 byl během 33. generální kongregace zvolen 29. generálním představeným řádu. Byl prvním generálním představeným jezuitů, jenž náležel k jednomu z východních ritů katolické církve (k arménskému ritu). V roce 1987 dával postní duchovní cvičení papeži a římské kurii. Zúčastnil se mnoha biskupských synod. Byl členem Kongregace pro evangelizaci národů, Kongregace pro instituty zasvěceného života a poradcem Kongregace pro východní církve. V roce 1995 řídil 34. generální kongregaci Tovaryšstva, která se zabývala různými otázkami včetně poslání Tovaryšstva v moderním světě. Během svého generalátu kladl důraz na spolupráci laiků na poslání jezuitů ve světě.
Dne 2. února 2006 svolal generální kongregaci řádu, které měl v úmyslu kvůli svému pokročilému věku předložit svou rezignaci. Volba generálního představeného je podle řádových Konstitucí doživotní. Protože v tom nemůže bez vědomí papeže jezuitský řád nic měnit, musel se již dříve otec generál Kolvenbach setkat s Benediktem XVI., aby ho informoval o svém úmyslu rezignovat. Požádal ho také o to, aby zaujal stanovisko k případné změně charakteru volby. Papež však vyjádřil přání, aby se neměnila základní klausule a generální představený byl i nadále volen doživotně. To však nevylučuje možnost, že generální představený smí ve zvláštních případech a po předchozí domluvě s papežem nabídnout svou rezignaci.
Delegáti 35. generální kongregace, která byla zahájena na počátku roku 2008, rezignaci P. Kolvenbacha přijali 14. ledna 2008 a o pět dní později zvolili jeho nástupcem Adolfa Nicoláse. Po své rezignaci se P. Kolvenbach vrátil do Bejrútu, kde pracoval jako pomocný knihovník a archivář na univerzitě sv. Josefa. I nadále se věnoval různým tématům z oblasti arménského jazyka a literatury.
Peter-Hans Kolvenbach zemřel v Bejrútu po krátké hospitalizaci v sobotu 26. listopadu 2016 večer. Poslední rozloučení se konalo 30. listopadu v jezuitském kostele sv. Josefa při Collège Notre-Dame de Jamhour v Bejrútu. Po mši bylo tělo zesnulého uloženo na místním jezuitském hřbitově. P. Kolvenbach byl první generální představený Tovaryšstva, který zemřel a byl pochován jinde než v Římě.
Při příležitosti prvního výročí úmrtí P. Kolvenbacha byla 24. listopadu 2017 na generální kurii v Římě otevřena renovovaná knihovna, která byla pojmenována po P. Kolvenbachovi.
