Jezovita: moudrý, vychytralý až prohnaný
V Čechách ani ve světě nebyli jezuité nikdy bráni na milost ze strany literatury. Jen si stačí vzpomenout na P. Hada Jiřího Šotoly, na názor na Tovaryšstvo Aloise Jiráska, či na aforismy o „jezovitech“ Karla Havlíčka Borovského. A proto v jednom výkladovém slovníku nalezneme definici:
„Jezovita: člověk moudrý, vychytralý až prohnaný.“
Jak ale ukazuje dílo Baltasara Graciána, klasika literatury španělského baroka, něco pravdy na tom také může být. Gracián se narodil ve Španělsku a ve svých 18 letech vstoupil do Tovaryšstva. Podporován mnohými šlechtici, začal vydávat množství knih. A ne ledajakých!
V dílech Hrdina a Politik hned začal polemiku s Machiavelliho Vladařem, což nutně neznamená, že by s ním nesouhlasil (odtud je patrně rčení, že účel světí prostředky, mylně připisováno jezuitům). Jeho známá kniha El Criticón ho přivedla do sporů s představenými a jak ukázala pozdější historie, zjevně toto dílo opravdu nebylo přespříliš „ortodoxní“, když velice pozitivně inspirovalo takového člověka, jakým byl Fridrich Nietzsche.
Jeho nejčtenější dílo je však bezpochyby Příruční orákulum aneb Umění moudrosti, ale jeho význam by snad lépe podložil francouzský překlad, který zní Diplomatický breviář.
Samozřejmě, že jeho 300 rad, podaných v této knize, je dost složitých a rozhodně z nich nevyplývá, že by člověk měl být proradným podvodníkem. Avšak alespoň pro ilustraci lze podat pár příkladů:
„Hloupý není ten, kdo se dopustí hlouposti, ale ten, kdo svou hloupost neumí zakrýt.“
„Zdvořilost a smysl pro čest mají tuto výhodu: obdarováváme jimi druhé a sami nic netratíme.“
„Dávej přednost chvályhodným úlohám, unikej závazkům, a nevěnuj se činnosti, která může vzbudit opovržení.“
„Mysli s menšinou a mluv s většinou.“
„U každého vyhmátnout jeho slabé místo – v tom je umění pohnout cizí vůlí. Poznat u člověka modlu, která mu stojí za pohnutku, tím se získá jeho hnací síla. Je to jako vlastnit klíč k cizí vůli.“
„Je třeba praktická znalost všeho, o čem je právě řeč. A mít příhodnou zásobu vtipných průpovědí a pozorných gest.“
„Upomenout vtipem dopadá vždy lépe nežli vážně poučovat.“
