Warning: "continue" targeting switch is equivalent to "break". Did you mean to use "continue 2"? in /data/web/virtuals/142802/virtual/www/plugins/system/t3/includes/menu/t3bootstrap.php on line 88
Prokop Janda

Jsem Prokop Janda, mám 29 let a právě jsem dokončil filozofická studia v Krakově a nastupuji na tzv. „Magisterku“, dvouletou pastorační praxi.

Studium filozofie byl pro mě čas poznávání bohatství křesťanského způsobu myšlení. Místo slova filozofie bych mluvil raději o „vizi člověka a světa“. Učil jsem se, jak se skrze dialog nejmoudřejších lidí ze všech koutů světa a všech věků formovala odpověď na otázku kdo je to člověk a kým se může stát. Pravda je v člověku a my kněží máme pomáhat lidem ji v sobě odkrýt. Tímto rozvojem jsem si ale musel nejdříve projít sám, abych mohl jiné v tomto procesu vnitřního lidského dozrávání doprovázet. Studium je rozšiřování obzorů, učením se naslouchat a rozumět jinému způsobu myšlení. Jestli má kněz účinně pomáhat v duchovním rozvoji věřících, musí umět porozumět jejich způsobu myšlení. K tomu je právě nezbytná schopnost umět naslouchat.

Teoretické znalosti „jak pomáhat lidem dosáhnout lidské zralosti“ si budu moci ověřit při následující dvouleté praxi. Budu učitelem v naší jezuitské základní křesťanské škole Nativity v Děčíně. Budu se snažit žáky podněcovat a provázet při náročném začátku lidského dospívání. Kromě toho bych chtěl pokračovat v představování jezuitské spirituality skrze Youtubová videa. Na obojí se velmi těším, neboť to pro mě bude první příležitost k systematické pastorační činnosti na „full time“. Pro mě jako řeholníka je opravdovou radostí, když mohu být svědkem toho, jak Bůh působí v lidských životech.

Dnes mě na zasvěceném životě přitahuje snaha žít lásku k Ježíši v konkrétní pomoci lidem. "Cokoliv jste učinili jednomu z mých nejmenších, mně jste učinili" (Mt 25,40). Dnes jsem přesvědčen, že Bůh mi dal dary pro kněžskou službu. Co je pro mě těžké přijmout? Individualismus jezuitského života a neustálé přesunování.

Narodil jsem se do silně věřící rodiny. V malé vesničce jsme měli statek, kde jsem hodně pomáhal. Na střední škole mě zaujala filozofie a později jsem se rozhodl pro religionistiku. Humanitní způsob studia odpovídal mému založení. Myslel jsem si, že když budu dobrým filozofem, budu potom dobrým teologem, a tudíž i dobrým misionářem. Jako zdroj "kvalitního misionáře" bych dnes místo intelektuální formace označil spíše hluboký duchovní život. Proto se dnes snažím dělat vše s velkou láskou ke Kristu. Znovu a znovu totiž zažívám, že to, čím mohu obohatit druhé, je být blízko Bohu. Děčín, tedy bývalé Sudety, vnímám jako misijní území. Je to pohraniččí nejen geograficky, ale také symbolicky. Po tradičně katolickém Polsku se přesunu na místo, kde k k opuštění od křesťanské vír mimo jiné vedlo přávě přetržení historické tradice místních obyvatel. Misie je vlastně taková zkouška naučit se myslet jinak. Hlásat evangelium úplně novým jazykem, než na který jsem byl zvyklý. Je to pro mě výzva k růstu osobnímu, ale také růstu důvěry v Boží pomoc v tomto nelehkém úkolu.

Podívej se na profily dalších jezuitů!