Po skončení „magisterky“ následuje obvykle tříleté nebo čtyřleté studium teologie, na jejímž konci se scholastik spolu s představenými rozhoduje o přijetí svěcení. Po ukončení studia v zahraničí (čeští jezuité nejčastěji absolvují základní kurz teologie na Gregoriánské univerzitě v Římě) je scholastik poslán, aby opět pracoval na nějakém jezuitském díle. Pokud se má stát knězem, přijme nejprve jáhenské a potom i kněžské svěcení. Po studiu tedy následuje další pastorační praxe v některé z mnoha oblastí, v kterých se jezuité v dané provincii angažují: práce mezi studenty středních a vysokých škol, vedení duchovních cvičení, pastorace ve farnosti, působení v médiích a podobně.

 

 Jiří Hebron

Druhým rokem studuji teologii v Římě. Po své první konverzi jsem se začal ptát, co se to vlastně stalo a zda mohu svoji zkušenost sladit s rozumem, který se vzpíral přijmout ji. To mne vedlo k četbě, rozhovorům, studiu, sebepoznávání a dlouhému pochybování, které šlo ruku v ruce s tímto procesem. Byla to léta hledání, vnitřních bojů, dlouhých období neklidu, které mne vedly dále a dále v mém tázání. Díky tomuto procesu jsem narážel na knihy, lidi, spiritualitu, která začala mít více konkrétní podobu. Později se ukázalo, že jméno pro tuto podobu je jezuitský řád. Zjistil jsem, že to, co se skrývá pod tímto pojmem, bylo již nějak ve mně zakořeněno. Svým hledáním, tázáním a vnitřními boji jsem krok po kroku tuto „danost“ v sobě odkrýval. Zjistil jsem, kde je můj duchovní domov. Tímto to však nekončí, zde to teprve vše začíná…

Asi 10 let jsem sloužil v Armádě České Republiky a paralelně s tím jsem se „potuloval“ po různých fakultách Karlovy univerzity v Praze. Můj zájem se vždy soustřeďoval na člověka jako na celek. Vždy mne to táhlo tímto směrem, jen jsem neměl konkrétnější představu o svém povolání. Postupným sledem pokusů a omylů, dnes bych to ignaciánským jazykem nazval rozlišování, jsem dospěl ke konkrétnímu rozhodnutí a tím byl vstup do Tovaryšstva.

 

 

Petr Hruška


V říjnu 2017 jsem začal studovat teologii na Papežské universitě Gregoriána v Římě. Studium teologie je po absolvování magisterky, poslední etapou formace jezuity před přijetím kněžského svěcení.

Nevím, zda dokáži podat uspokojivou odpověď na otázku, proč jsem se rozhodl právě pro vstup do Tovaryšstva Ježíšova. Ne že bych to sám nevěděl, ale často je složité druhým srozumitelně vyložit něco, co člověk vnitřně prožívá či prožil. Tovaryšstvo jsem poprvé blíže poznal v Praze, kde jsem pracoval. Bylo mi tehdy kolem třiceti let a já se konečně rozhodl již déle v sobě nepotlačovat myšlenku stát se knězem, která se s větší či menší intenzitou vynořovala v průběhu mého života. Pro Tovaryšstvo jsem se rozhodnul především proto, že mne oslovily duchovní cvičení sv. Ignáce, které jsem před vstupem mohl absolvovat, a také příklad řeholního života jezuitů, které jsem v té době v Praze potkal.

Pocházím z Valašska a vyrůstal jsem v katolické rodině. Rodiče nám dětem v otázce víry ponechávali svobodu. Po přijetí prvních svátostí v dětství mne nenutili „dále chodit do kostela“ a já jsem se k víře a ke křesťanství vrátil až jako dospělý, po létech hledání toho pravého místa, kde může spočinout duše hledající Boha. Po maturitě jsem studoval obor středověká archeologie na Slezské univerzitě v Opavě. Po ukončení studia jsem nastoupil na základní vojenskou službu a poté k Policii ČR. Nejprve jsem rok sloužil na základním útvaru v Praze a potom jsem nastoupil ke Službě kriminální policie a vyšetřování, kde jsem působil ve funkci policejního komisaře. V Praze jsem také poprvé poznal jezuity. V roce 2010 jsem odešel od policie a přišel do slovenského Ružomberku, abych se stal jezuitským novicem. Po dvouletém noviciátu jsem odcestoval do německého Mnichova na tříleté studium filozofie a po ukončení studia jsem dva roky pracoval v KZŠ Nativity v Děčíně, od října 2017 studuji teologii na Papežské universitě Gregoriána v Římě.